Markus 15
A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.