Jó 40

Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.