Psalmen 116
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.
I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.